201806.19
0

„Kolik budu platit měsíčně alimenty na dceru, event. jak vysoké alimenty můžu chtít po manželovi na syna? A platí ty tabulky, co jsem našel na internetu?“

Těmito otázkami pravidelně zahajuji konzultaci s klientem/klientkou, kteří si přišli poradit ve věci výživného. Jako advokátku, specializující se na problematiku rodinného práva, mě vždy potěší, když klient přichází s povědomím o existenci tabulek výživného. Svým způsobem mi totiž ulehčí práci co do složitého vysvětlování či přesvědčování o reálné výši alimentů.

Tabulky výživného u nás fungují od roku 2010 a byly primárně určeny jako doporučující a podpůrný materiální pro soudce rozhodující tzv. opatrovnické kauzy. Tabulky se tedy nestaly součástí právního řádu a nejsou právně závazné. Na druhou stranou se staly velmi „populární“ a to nejen pro právní profesionály (soudce, advokáty, zástupce Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte), ale i pro laiky, tedy právě rodiče nezletilých dětí, kterých se placení výživného týká.

Klientům tedy radím, aby procentuální rozmezí výživného obsaženého v tabulce, brali jen jako vodítko k nalezení rozumné (kompromisní) částky alimentů, které budou po druhém rodiči požadovat, resp. oč mohou být žádáni z druhé strany. Vždy samozřejmě zdůrazňuji, že se jedná jen o doporučení. Podstatný totiž není jen čistý měsíční příjem platícího rodiče, ale i jeho další majetkové poměry a možnosti a vůbec celkové okolnosti případu.

Velice podstatnou skutečností se kterou jsem se v praxi setkala, je také odlišný přístup k tabulkám jednotlivými (okresními) soudy. Zatímco u jednoho soudu se opatrovničtí soudci tabulkami prakticky řídí, u jiného je berou jen jako orientační. Velkou roli také sehrává regionálnost, tj. kde se vede příslušné opatrovnické řízení. Zatímco v Praze, kde jsou platy nejvyšší z celé republiky musí povinní rodiče počítat s placením vyššího výživného, tak např. v severočeském nebo moravskoslezkém kraji už bude situace zcela odlišná. Zkrátka „jiný kraj, jiný mrav“.

Věk dítěte Procentuální rozmezí z čistého měsíčního příjmu
0 – 5 let 11 – 15 %
6 – 9 let 13 – 17 %
10 – 14 let 15 – 19 %
15 – 17 let 16 – 22 %
18 a více let 19 – 25 %

Závěrem si dovolím ještě uvést „perličku z kuloárů“. Na nedávném workshopu pořádaném Unií rodinných advokátů na téma „Tabulky a vyživovací povinnost rodičů k dětem“, přijala URA následující závěry: s ohledem na finančně nepříznivou situaci matek novorozených dětí a jejich objektivní nemožnost přivýdělku se doporučuje zvýšit spodní procentuální rozpětí u novorozených dětí na 15 % a současně snížit horní hranici procentuálního rozpětí u kategorie nejstarších dětí ve výši 25 %, neboť extrémně vysoké výživné dítě často není reálně schopné spotřebovat, a pokud pak v dospělosti obdrží velkou částku v podobě (miliónových) úspor, může ho to naprosto zničit!